Hodnocení kurzu
Svého italského rošťáka Bruna jsem si přivezla rovnou z Itálie, díky tomu mám boží čokoládu 🤎, ale bohužel kvůli jazykovým bariérám jsem neměla takovou podporu od chovatele jako tomu bývá, když máte štěndo z čech. Proto jsem hledala český zdroj vědomostí, kde bych se o laggotkách víc dozvěděla a objevila jsem velmi hezky a podrobně zpracované stránky paní Leily.
Po načtení online dostupných materiálů jsem neváhala a přihlásila jsem se na kurz péče o srst, protože mi bylo jasné, že zkušenosti nelze vyčíst.. Po absolvování teoretické části, kde jsem se dozvěděla mnoho a mnoho doplňujících informací, jsem čekala až přijde čas na první stříhání štěnda, a teprve praktická část mi dodala kuráž, že bych mohla být schopna se o srst mého laggoťáčka mohla postarat sama.
Lhala bych, kdybych psala, že to bylo jednoduché. Bruno na stole nebyl zrovna svatoušek, ale díky šikovným radám a uklidňující podpoře paní Leily, jsme za odpoledne zvládly chlupatou kouli přetvořit na elegantního puberťáka. Když píšu o podpoře, tak myslím podporu především pro mě, protože já se bála asi víc než Bruno, že ho říznu strojkem, nebo stříhnu těma “obříma” nůžkama 🙈😅 asi největší prozření bylo, že ty dlouhé zahnuté nůžky vlastně nejsou vůbec tak děsivé 😉 pomohla mi pochopit jak si pejska nastavit, aby jsem se strojkem dostala kam potřebuji, jak ho přimět aby spolupracoval a především na co vše si dát pri střihu pozor, zde jen doplním, že jsem se neučila ofiko laggoto výstavní střih, ale “domácí” udržovací 😊
Nyní mám za sebou první domácí stříhání, kdy jestě pár chloupků přebývá, což se ještě doladí, ale přikládám foto z procesu, třeba to pomůže dodat odvahy jiným, kteří nad domácí úpravou teprve uvažují. Věřím, že není třeba dokonalosti hned na poprvé, ale důležité je se odhodlat a zkusit to, přeci jen jsou to pořád “jen” chlupy a ty těm našim kudrnatým blázínkům rychle dorostou 😉
