Malé povídání…
Jsme rodinná chovatelská stanice, která vznikla v roce 1991 a kterou založila moje maminka. Tehdy to bylo tak, že psa neprodali každému, maminka ještě nebyla plnoletá, lidem se dalo více důvěřovat. Začalo to tak, že chtěla pejska z útulku, ale nechtěli jí ho dát, protože nesplňovala věk… Když OPRAVDU celým svým srdcem i duší chcete psa, tak se prostě nenecháte odbít, a tak zavolala do chovatelské stanice kníračů, kde se věkem problém neměli. A takovou “náhodou” nebo spíš cestou za svým snem, který si nikým nenechala ukrást. A tak přišla do rodiny fenečka černého malého knírače Bessie z Vysockých Strání… Tím se začal psát příběh chovatelské stanice Ribaty. Náš chov psů je od začátku založený na hodnotách, vzdělání a vzdělávání, poctivé a smysluplné práci, která bude mít do budoucna význam.
Psi nás provázejí celý život, sama jsem se narodila do psí rodiny, kteří byli mými nejlepšími parťáky a jsou jimi doteď. Často se říká, že “čím víc člověk zná lidí, tím víc má radši zvířata”. Tady bych to trošku poupravila – díky tomu, že čím dál více znám a rozumím zvířatům, tím mohu lépe rozumět lidem a o to radši je mám. Psi jsou těmi nejvíc důležitými tvory, kteří jsou naprosto nezbytnou součástí každé rodiny. “Člověk naučí druhého člověka hodně, ale pes ještě tisíckrát víc – beze slov a bez podmínek”.
A jak to bylo dál….
Po nějaké době jsme se rozhodli rozšířit barevnou varietu a kromě černých kníračů, jsme chovali i černostříbřité – Cerry Ribaty a Leslie Charnett. Kromě kníračů nás srdce táhlo i k havanským psíkům (havaňák, havanský bišonek, havaňáček), a tak jsme si pořídili fenku od naší dlouholeté kamarádky a světově známé chovatelky kníračů, havaňáků a dalších, paní Ivanky Slapničkové, Fantasy Flute Charnett – “Elišku”. Eliška byla černobílá havaňačka, měla krásné oči a moooc milou povahu. Pak jsme měli tu čest žít s dobrmanem – Baxem & fenkou německého ovčáka – Olívií. Oba šampiony našeho srdce jsme si vzali z útulku, jako nechtěné, s velkými defekty na duši. Nebyli nejmladší, ale správným přístupem jsme z nich tyto “neduhy” dostali. Správný přístup je důležitý ve výchově každého pejska, jakéhokoliv plemene.
Mezitím přibyla do naší rodiny fenka pražského krysaříka, jménem Pavlínka, Pája, Pajuše,…(ale mudrcky řečeno: Pavlínka z Etaru). Pája odrovnala úplně každého, kdo jí kdy uviděl. Byla výjimečná, nebyl to ten krysařík, za jakého byl společností považovaný. Byla dáma a vždy věděla, co má udělat, byla tak hodná, milovaná, milující, zažila s námi opravdu velké věci – i třeba velké stěhování. Celou tu dobu nám byla velikananánskou podporou. Byla s Baxíkem jedna duše, bez něj ani ránu. Baxík byl náš srdcař. :* Bylo roztomilé vnímat reakce lidí a vtipné, když jsme na procházce potkali někoho, kdo si vždycky myslel, že je to tatínek s dceruškou. 😀 měli spolu velmi speciální vztah, Baxík byl k Páje něžný a choval se jako pravý gentleman. Jenomže jednou všechno krásné stejně skončí a v lednu 2016 nás Baxík ve věku 12,5 roku náhle opustil. Byla to obrovská rána, ale na každou ztrátu takto milovaného člena rodiny, je třeba najít “záplatu”. Téhož roku se nám v březnu narodila malá Trisinka (Béatrice Brun – Blanc Charnett), v boží chovatelské stanici, Charnett. Jako by se do Trisinky převtělili všichni pejsci. Trisinka byla po určité chovatelské pauze 2. pokračovatelkou naší CHS. Díky Trisince u nás bylo zase veselo, na Baxíka jsme nezapomněli, ale věděli jsme, že ho máme v Trisince. Lagotto je totiž láska na celý život. <3 V roce 2018 se Trisince narodil vrh A.
Nicméně, jak jsme posléze zjistili, jedna lagottka je pro život málo, tak jsme se rozhodli dovézt posilu pro český chov a pro naší chovatelskou stanici, nepříbuzného a povahově fantastického pejska – Miánka (Valle dei Medici Ermes). O rok později jsme přivezli nepříbuznou fenu přímo ze země původu – naší Princeznu – Debbinku (Valle dei Medici Let’s dance).
Plemeno nás uchvátilo svou úžasnou povahou, oddaností, inteligencí, zajímavým exteriérem a neskutečnou moudrostí, která ve Vás probudí vnitřní dítě. Lagotto je výborný společník, vázaný na svou rodinu, kterou moc miluje. Udělá pro ni první poslední. Je také velmi přizpůsobivý – jakékoliv aktivity (i ty ne příliš aktivní) přijímá s nadšením a vrtícím ocáskem, díky tomu se hodí do bytu i do domečku (ale domeček je lepší)…Pejsky moc milujeme, jsou to naši krásní ocásci a staráme se o ně s láskou, veškerou péčí, kterou potřebují a vyžadují! Lagotto je náš život ♥♥
Návštěvy jsou vítány kdykoliv v průběhu roku, avšak po telefonické domluvě. 🙂
Lagottí příběh a život s tímto báječným plemenem
“Není na světě většího učitele než psa a života celkově”
Už ve středověku bylo lagotto velmi populární a oblíbené plemeno, což dokazují malby na stěnách v jeskyních, kdy lagottky pomáhaly svým lidem na lovu – přinášely pernatou zvěř z vody. Jenomže s rozvojem zemědělství veškeré vodní plochy zanikaly a měnily se na ornou půdu. Lagoťák tedy ztratil původní uplatnění a stal se výborným hunterem – vyhledávačem lanýžů. Jak už to tak bývá, tak plemena lovecká mají velmi rozvinutý čich. Začal se tedy používat na vyhledávání lanýžů.
Život s lagottkou je plný zážitků, lásky, radostí, euforie, vzájemného koukání do očí, dennodenního žvatlání, překvapení. Tyto kudrnaté lásky jsou víc lidi než psi, oči jsou přímá cesta do duše – taká veliká, krásná kukadla. Jsou jedinečné svým “vyjadřováním”. Je potřeba si s nimi povídat, spíše jim to vysvětlit než na ně jít tvrdě (křičet); uráží se, potřebují kontakt, milují hračky, kapesníky – posmrkané a neposmrkané, všechno, co je na zemi…Velikou vášní je hrabání, téměř “””plemenný znak””” je, že papají h……od kohokoliv. Milují aportování, být středem pozornosti. Velmi se upínají na toho nejsilnějšího člena rodiny – proto musí být všichni na jedné vlně – min. stejná pravidla a nároky. V neposlední řadě milují vodu, bláto, bažiny, konince, zdechliny a další – prostě pořádná válečka v něčem, co tak skvěle voní, nooo, existuje něco lepšího? Když nejste dostatečně důslední a výchovu berete na lehkou váhu, můžou být velmi majetnické a mít Vás zkrátka na háku, pak je s nimi život dost složitý. Jsou to velmi chytrá a vnímavá stvoření, která Vám rozumí každé slovo, ale bacha na to, jsou velmi vyčůraná a když dáte najevo to, co nemáte v sobě dobře zakořeněné (nedůslednost, nezodpovědnost, nevyrovnanost), postarají se o to, aby Vám to důrazně ukázala a připomněla. U lagottky obzvlášť platí – jaký pán, takový pes. Jsou výborně motivovatelné, nejen na pamlsek, skvěle reagují na intonaci hlasu a i pochvala od srdce velmi funguje. Mají skvělý nos a dokážou samostatně pracovat – třeba při tom vyhledávání (nebo když “pracují hlavou”), to je baví a naplňuje ze všeho nejvíc – potom dokážou být skutečně šťastní a dobře unavení. Vycházejí skvěle se psy, jinými zvířaty a zapadnou téměř všude, jsou pro každou bžundu. Ale pouze, pokud jsou správně socializovaní. Jsou to výborní a ostražití hlídači (ano, štěkají) a báječní společníci. Za ten sladký úsměv a ohrnuté pysky, bezmeznou lásku a radost, to všechno určitě stojí. <3